Městská část Praha 11
Stručný přehled dějin Městské části Praha 11
Území Prahy 11 je součástí hlavního města České republiky od 1. ledna 1968. Samostatnou městskou částí se stalo r. 1990 jako Praha - Jižní Město a od listopadu 1994 nese označení Praha 11. Úřad městské části Praha 11 zajišťuje výkon státní správy ve svěřených oblastech i ve třech dalších městských částech a to v Praze Šeberově, v Praze Újezdě a v Praze Křeslicích.
Duby, původní porost regionu
Dnešní katastry Hájů a Chodova i ty okolní vydaly svědectví o lidském osídlení již z mladší a pozdní doby kamenné, tedy od 3. tisíciletí př. n. l. V průběhu času se v širším regionu vystřídalo mnoho lidských skupin s různými kulturami. Pralesy brzy protínaly stezky, přičemž původní cesta od Benešova podle teorie H. Ječného směřovala přes dnešní Šeberov a Chodov dále k severu, mimo pozdější centrum Prahy.V závěru éry tzv. stěhování národů se území zase na čas vyprázdnilo. Někdy v 8. - 9. století, na konci tzv. starší doby hradištní a v její střední fázi, pronikli z Pražské kotliny do regionu slovanští předkové Čechů.V průběhu středověku se síť hlavních cest propojila s novou křižovatkou, která se utvořila u brodů přes Vltavu v centrálních částech dnešní Prahy. Území dnešní Prahy 11 ale bylo od tohoto nového centra odděleno rozměrným Nuselským údolím a zůstalo až do 20. století součástí zemědělského zázemí hlavního města.
Kořeny Krále dubů, velikost: 56.31 KB, obrázek se otevře v novém okněPrvní písemná zpráva se hlásí již k roku 1185 a připomíná zdejší obyvatele, svobodné sedláky - "kmety". Dosavadní archeologické nálezy zatím dokládají nejstarší osídlení od 13. století. Základem Chodova byl Chodův nebo snad Hodův dvůr. V blízkém sousedství nejpozději ve 13. století vyrostla další obec jménem Litochleby.
Původní vstup do tvrze
Nejstarší dějiny Chodova a vznik tvrze jsou nejasné. Podle všeho brzy po roce 1185 připadl Chodov blíže neurčenému rodu feudálů (nelze zatím jednoznačně doložit, že šlo o tehdy velmi významný velmožský rod Hrabišiců, se znakem zlatých hrábí), od kterého se Chodov dostal v mezidobí 1188 - 1334 do držení první již doložené vrchnosti, řádu křižovníků strážců božího hrobu, kteří měli komendu na Zderazi (dnes v sousedství Karlova náměstí). Nelze proto zatím rozhodnout, zda Chodovskou tvrz nechal zřídit ke správě zdejšího území onen rod nebo spíše až křižovníci, zvaní též jeruzalémští rytíři.
Hrot původního portálu
Litochleby byly písemně poprvé doloženy k roku 1326, brzy ale náležely témuž držiteli jako Chodov. Chodov si udržoval prioritní postavení existencí vrchnostenského dvora a tvrze. Jednopatrový objekt kruhového půdorysu je přední chodovskou památkou. Podle archeologického výzkumu V. Humla lze předpokládat vznik tvrze již koncem 13. století. Území mladší osady Hájů náleželo dlouho k Hostivaři, Milíčov, zaniklý na místě dnešního dvora, snad zpočátku náležel k Průhonicím. Horní i zaniklé Dolní Roztyly navazovaly na Záběhlice. V osadách brzy dominovaly hospodářské dvory vrchností. Existovaly v Chodově, Milíčově, Hájích, Roztylech, Šeberově, v Hrnčířích byly dva, v Újezdě i v Křeslicích, u nichž vyrostl později ještě další dvůr Štít. Dvorské hospodaření bylo zaměřeno především na obilnářství a chov dobytka, v novověku přibylo řepařství.
Představa o Novém hradě na základě půdorysu. J. Bartoň
Ve druhém desetiletí 15. století na sebe soustředil pozornost blízký Nový Hrad u Kunratic. Nechal si ho vystavět král Václav IV. jako svoje občasné, ale ve skutečnosti přednostně vyhledávané sídlo. Na hradě také roku 1419 zemřel a tím se uvolnil prostor pro otevřené husitské bouře. Za husitských válek pražané Chodov hned v závěru roku 1420 oblehli a počátkem dalšího roku navždy poškodili. Od roku 1433 až po naplnění závěti z roku 1526 držel tvrz a okolní obce rod Chodovských z Chrástu, který užíval dvakrát dělený erb. Od dědiců - příbuzných rodiny byl roku 1558 majetek prodán a pak téměř po každé generaci střídal majitele.
Zpráva z roku 1471, podle níž Magdalena Chodovská úspěšně mečem bránila své stádo dobytka před purkrabskými žoldnéři, kteří je měli za trest odehnat, je dokladem o hospodářském využití dvora. Roku 1526 je dvůr přímo jmenován.
Pohledově vlevo znak kunratických Golčů
Za třicetileté války koupil Chodov Jiří Vilém Michna z Vacínova, který byl povýšen do hraběcího stavu. Nový majetek přičlenil ke svým rozlehlým panstvím. Tvrz a dvůr byly válkou značně poškozeny, ale staly se v té době paradoxně panským statkem. Po několika změnách v držení získal Chodov roku 1676 benediktinský klášter sv. Mikuláše na Starém Městě pražském. Benediktini zlepšili provoz dvora, který byl přestavěn, přestavěli také pobořenou tvrz na letohrádek. Když se však benediktini později rozhodli pro velkorysou přestavbu svého kláštera, Chodov a vše s ním související roku 1728 prodali Janu Arnoštu Václavovi svobodnému pánu z Golce, majiteli Kunratic. Chodov již zůstal součástí kunratického panství až do roku 1848. Roku 1795 se stali majiteli Chodova Clam - Martinicové, za dalších šest roků ho koupil Josef Antonín Korb z Weidenheimu.
Znak Korbů z Weidenheimu
Chodovsko - litochlebskou sídelní aglomeraci po polovině 18. století představovalo vedle dvora osmnáct domů různého významu a tři pustá místa po hospodářstvích. Litochleby byly postupně spojeny s Chodovem. K roku 1844 se v Litochlebech uvádí 29 domů se 173 obyvateli, ale již roku 1841 byl oběma obcím vyměřen společný katastr pod názvem Chodov. Litochleby se staly osadou a nakonec je obklopily chodovské domy ze tří stran.
Na severním cípu katastru Chodova vyrůstal od konce 18. století Chodovec. Jeho vznik souvisel s pokusem o těžbu kamence. Dnes je severní díl Chodovce kolem Chodoveckého náměstí obklopen zástavbou Spořilova. Jižní část se zaplňuje objekty značného významu, včetně sídel vědeckých institucí a služeb nejrůznějšího druhu.
Chodovská kovárna mistra Čeňka Tomáška
Po roce 1848 vytvořily Chodov, Litochleby, Šeberov a Hrnčíře jednu politickou obec Chodov - Šeberov, která měla v roce 1890 celkem 141 domů a 1 201 obyvatele. Z toho měl Chodov s Chodovcem 432 a Litochleby 282 obyvatel. V roce 1908 se Šeberov s Hrnčíři oddělil a byl spojen s Křeslicemi.
Roku 1886 se stavěla na trase komunikace od Prahy řádná silnice. Po vytvoření Velké Prahy v roce 1922 se Chodov stal bezprostředním sousedem hlavního města, což podstatně ovlivnilo další stavební růst zdejší obce.
V areálu Chodovského dvora se kdysi nacházel, mimo objektů potřebných pro zemědělství a chov dobytka, sadů, zahrady a rybníčků, také pivovar, následně lihovar a u zdi tvrze kovárna. Dvůr, k němuž náleželo 294 ha polí, byl ve dvacátých letech 20. století prodán pražské obci, která ho dále pronajímala. Po roce 1948 se z areálu stala farma Státního statku Praha, roku 1959 součást chodovského JZD, ale dvůr zanikl v roce 1972, kdy musel ustoupit nové široké komunikaci, Türkově ulici. Tvrz se dočkala v letech 1984 - 1988 zásadní rekonstrukce, která proměnila objekt s patinou historie na kulturní dům a galerii.
Vížka kaple v Hájích
Nejstarší minulost území Hájů je spjata s nedalekou obcí Hostivaří, dnes součástí městské části Praha 15. Zdá se, že zde již v 17. století existoval dvůr. Mapování z 18. století zachycuje v místech Hájů osadu bez dvora, která nese označení Maly Hostivarz. Nevelké domkářské osídlení se rozložilo kolem svažité návsi v podobě širší ulice. Po roce 1841 byla na návsi vystavěna kaple. Roku 1898 žilo v Hájích 157 obyvatel, se dvorem 168 osob. Několikrát opravovaná kaple dnes jediná připomíná starou náves. Dominantou torza původní obce zůstává někdejší hospodářský dvůr.
Milíčovský dvůr
Další dvůr, Milíčovský, je možná pozůstatkem starého osídlení z 15. století. Počátkem 17. století zde existovala víska, která zanikla, pole připadla ke dvoru, dílem rozšířila místní les, který se proměnil na panskou bažantnici a oboru. Doplnila ji soustava rybníků. Milíčovský dvůr tvoří přímou součást Prahy 11, ostatní se již nachází na katastru Prahy - Újezda.
Otevření měšťanské školy v Chodově r. 1935
Chodov, Háje i další obce byly po vzniku Československa přičleněny k politickému okresu Říčany, zřízenému 20. října 1921. Roku 1942 byly připojeny k úřadu Praha - venkov - jih, po obnovení Československa k obnovenému říčanskému okresu.
Důsledky dělostřelby 7.5.1945 v Chodově
Květnové dny 1945 a snaha pomoci bojující Praze vedly k Chodovskému povstání. V jeho průběhu, zejména 7. 5., přinesli Chodovští velké oběti na životech.
Od roku 1949 se obce Chodov a Háje staly součástí nově zřízeného okresu Praha - východ a od 1960 připadly do okresu Praha - západ.
Od 1. ledna 1968 byly obě obce začleněny do obvodu Praha 4, přičemž Háje si ještě těsně před tím schválily připojení k Chodovu. Na připojeném území existoval v rámci obvodu Praha 4 MNV Chodov.
Konečná MHD dostala brzy jméno Jižní Město
Po roce 1970 začalo na katastru Chodova a Hájů vyrůstat Jižní Město. Od roku 1971 se prováděly zemní práce a navazovala stavba jednotlivých objektů.
Po r. 1976 začalo v rozestavěném Jižním Městě rychle příbývat obyvatel
V roce 1976 dostaly první domy obyvatele. Stávající forma správy již nepostačovala. Od roku 1988 proto existoval MNV Chodov - Jižní Město s "experimentálními pravomocemi".
V roce 1990 bylo přistoupeno k vytvoření městských částí, kterým byly Statutem hl. m. Prahy svěřeny některé pravomoci obecní samosprávy a správy, práva, povinnosti i závazky. Obvod Praha 4 vymezují městské části Praha 4, Praha 11, Praha 12, Praha - Kunratice, Praha - Libuš, Praha - Šeberov a Praha - Újezd. Naše městská část, ustavená dnem voleb 24. listopadu 1990, představuje území o celkové rozloze 979 hektarů. V důsledku mimořádně rozsáhlé bytové zástavby z předchozích let náleží mezi dvacet dva nejlidnatějších. Změnou Statutu hl. m. Prahy, provedenou usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 41/14 z 23. června 1994, se Městská část Praha - Jižní Město stala dnem 18. listopadu téhož roku Městskou částí Praha 11. Podle zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze byly 12. listopadu 2000 změněny názvy rady, zastupitelstva a místního úřadu na Zastupitelstvo městské části Praha 11, Rada MČ Praha 11 a Úřad MČ Praha 11.
Ve funkci starostů působili: Jiří Čumpelík, od ledna 1992 Ing. Jiří Horký, v letech 1994 - 2002 Ing. Petr Jirava, v letech 2002 - 2006 Marta Šorfová. Od voleb 20. - 21. listopadu 2006 je starostou Mgr. Dalibor Mlejnský.
Úřad městské části Praha 11 je jedním z těch, které byly v hlavním městě Praze zařazeny do systému výkonu samostatné působnosti a výkonu přenesené působnosti. Zajišťuje je ve správním obvodu tvořeném územím čtyř městských částí, Praha 11, Praha - Šeberov, Praha - Újezd a Praha - Křeslice. Úřad je umístěn na pracovištích v ulicích Ocelíkově, Vidimově a Nad Opatovem.
Více o MČ Praha 11 najdete na www.praha11.cz
Odkaz na stránky MČ Praha 4 ZDE